Seznamte se s Adamem, prvním členem KOMIX Academy

Na jaře jsme spustili pilotní projekt naší KOMIX Academy. Jedná se o roční program, během kterého zapojíme studenty a juniory do konkrétních projektů u našich zákazníků. Všichni nováčci mají k ruce dedikované technické mentory, kteří je provází celým programem a podporují jejich rozvoj a kariérní start.

Prvním studentem, který se do programu zapojil, je Adam, Junior Java Developer v KOMIXu.

Ahoj, Adame! Díky, že sis na mě našel čas.

Ahoj, není vůbec zač.

Vezmeme to prosím úplně od začátku. Jaká byla tvá cesta do KOMIXu?

V druháku jsem začal přemýšlet nad tím, že bych si měl najít práci v oboru, abych ještě před dokončením vysoké školy měl praktické zkušenosti, které mi pomohou i v rámci studia. Rozeslal jsem několik životopisů, šel na pár pohovorů a vybral si KOMIX.

Čím jsme si tě získali?

Získali jste si mě díky náplni práce, kterou jste mi nabídli. Věděl jsem, že v rámci své praxe se chci zaměřit hlavně na javu a softwarový vývoj. Zároveň kanceláře na Andělu jsou pro mě skvělá lokalitu.

Jaká jsi měl očekávání?

Měl jsem díky rozhovorům se spolužáky a jejich pracovním zkušenostem celkem realistický obrázek toho, co očekávat. Což se mi nakonec potvrdilo, a proto mě vůbec nic nepřekvapilo.

Co porovnání prvního dojmu z KOMIXu versus život s námi, který již nějakou dobu na vlastní kůži poznáváš?

Už od prvního kontaktu, pohovoru a následných telefonátů jsem měl přátelský pocit. Nicméně skloubit školu, zkouškové a zapadnutí do týmu bylo těžké. Neměl jsem totiž dostatek času, který bych kolegům věnoval a oni mi ho mohli věnovat nazpět, třeba společné obědy pro mě byly nemožné. Naštěstí velmi brzy po mém nástupu přišly prázdniny, díky kterým mám prostor se s týmem mnohem lépe seznámit. Mám z toho velmi dobrý pocit a radost.

Myslím si, že tohle je důležitý vhled, se kterým do budoucna musíme aktivněji pracovat. Musíme se víc zaměřit na vytváření podmínek, aby pro studenty bylo začlenění do týmu lehčí.

Přesně, s tím souhlasím. Navíc hned první úkol, který jsem na začátku dostal, byl mimo tým. Pracoval jsem na vlastní tréninkové aplikaci a byl jsem tím pádem mimo projekt, na kterém pracoval celý zbytek týmu. Sice tam probíhala komunikace a musel jsem se různě ptát, abych úkol mohl splnit, ale zpětně tohle vnímám jako faktor, který mi neulehčoval zapadnutí do týmu. Nicméně díky téhle tréninkové aplikace jsem se seznámil s potřebnými technologiemi, což bylo klíčové pro zapojení do projektu.

Čím vším sis prošel za tu dobu, co u nás jsi?

Vezmu to úplně od začátku. Když jsem nastupoval, měl jsem opravdu málo zkušeností. S javou jsem se seznámil na škole, ale s dalšími technologiemi, které třeba náš tým používá, jsem vůbec žádné zkušenosti neměl. Bohužel jsem ze školy neměl ani zkušenost s nějakým týmovým projektem.

První zadání, které jsem v KOMIXu dostal, bylo seznámit se s technologiemi, které tým používá. Jednalo se hlavně o samostudium. Dostal jsem seznam od nejdůležitějších po ty méně důležité technologie a musel jsem si toho o nich plno načíst. Tahle seznamovací etapa trvala 1 – 2 týdny.
Následně jsem se mohl vrhnout na praktickou část. Dostal jsem zadání tréninkové aplikace, díky které jsem studium technologií mohl přenést do praxe. Z čehož jsem měl radost. Na aplikaci jsem pracoval celkem měsíc a půl. S tím, že do kanceláře jsem chodil dvakrát týdně na dopoledne – cca na 4 hodiny. Ostatní dny jsem se alespoň online účastnil stand-upů, aby mi neunikl kontakt s týmem.

Jakým způsobem do celého procesu vstupoval tvůj mentor?

Právě můj mentor – Milan (Senior Java Developer) – pro mě celé zadání tréninkové aplikace vytvořil. Po celou dobu jsem vše konzultoval jak s ním, tak s Ondrou (Java Developer). Průběžně probíhali kontroly toho, co jsem dokončil a vždy jsme si dávali i zpětnou vazbu. Když jsem aplikaci dotáhl, tak jsme můj samostatný projekt zakončili retrospektivou.

To zní jako ideální spolupráce. Fungovala dobře i napříč celým týmem?

Milan i Ondra byli oba vždycky velmi nápomocní, i když jsem měl pocit, že mají plné ruce práce, tak mi vždycky věnovali dostatek času. Důležitým prvkem toho, že jsem do celého týmu zapadl, byl i přístup Edity (Project Manager). Od začátku se mě intenzivně snažila začlenit do týmu, ať se jednalo o účast na stand-upech, nebo že mi dávala prostor při retrospektivách, abych mohl něco dodat.

Myslím, že tahle odpověď celý tým potěší. Co děláš teď?

Momentálně po cca 2 měsících pomáhám týmu s jejich aplikací. Zatím mám sice méně náročné úkoly, ale je hezký, že jsem součástí týmu a už nepracuji bokem na tréninkové aplikaci. Až dodělám poslední úkol, na kterém momentálně pracuji, píšu testy v aplikaci, tak bych se měl už přesunout na vývojová zadání.

Když se ohlédneš zpět za třemi měsíci, které jsi zatím u nás strávil, napadá tě nějaký tip, co bychom na našem programu mohli zlepšit?

Jeden z dobrých tipů do budoucna by bylo rozdělit projekt na menší úkoly se zadaným časovým odhadem pracnosti. Občas jsem totiž cítil, že je pro mě těžší ptát se na otázky. Nechtěl jsem totiž nikoho otravovat a nebyl jsem si jistý, jestli si nad daným úkolem nelámu hlavu zbytečně dlouho.

To je dobrý tip, díky za něj. Jak se u nás v KOMIXu cítíš, překvapilo tě tu něco?
Jsem spokojený. Zároveň hodnotím, že jsem nastoupil ve správnou chvíli i v rámci ohledu na školu. Ke škole je to ideální práce. Když se zamyslím, tak jediná věc, která mě překvapila, je počet meetingů během dne. Vůbec jsem nevěděl kolik času je věnováno tomu, aby si tým vyjasňoval, jak má něco fungovat. Hlavně jak moc úsilí a času se musí investovat do toho, aby byl tým sehraný.

Na závěr, co bys vzkázal dalším juniorům, kteří přemýšlí, že se do KOMIX Academy připojí?

Vzkázal bych, ať to určitě zkusí, je to skvělá zkušenost, za tu dobu, co tu jsem, tak jsem se toho hodně naučil. Chce to pořádnou trpělivost. Když nejde všechno podle plánu, tak je to normální a časem se to všechno zjednoduší.

Super, moc díky za rozhovor.

Taky díky.